Azyly a útočiště – díl 6.: Rozezpívaný prales v Březůvkách

A když lord Caitanya procházel lesem Jarikhanda, tygři, sloni, hadi, jeleni a všechna ostatní zvířata se k němu přidala ve zpěvu. Je tak krásné, že se mohli přidat všichni. Zvířata se mohou přidat, o lidech nemluvě. Samozřejmě, že obyčejný člověk zvířata nerozezpívá, ale pokud to dokáže Caitanya Mahaprabhu, přinejmenším můžeme povzbudit další lidi, aby se po této cestě zpěvu vydali. Je to tak krásné, že i kámen roztaje.“

Za zpívajícími zvířaty se nemusíte vydávat do mytického pralesa. Stačí, když se zastavíte v Březůvkách u Zlína. Právě tady totiž najdete jeden z prvních českých azylů (nejen) pro „hospodářská“ zvířata. A přidat aspoň ruku k dílu tu určitě můžete!

Možná tu nenajdete tygry a slony, ale obyvatelé Farmy Jarikhanda opravdu zaměstnávají svůj život službou „tomu, proč tu vlastně jsme“.

Na konci roku 2015 se Vendy s Kubou rozhodli splnit si své dávné sny – azyl pro zachráněná zvířata a zeleninovou farmu. Dokonalý soulad. A stejně jako se s každým dalším měsícem a rokem mění složení a množství úrody, tak se i v azylu „točí“ a přibývají noví obyvatelé..

Začátek příběhu azylu však začíná u krav. Když Vendy s Jakubem usoudili, že po roce a půl putování po světě toho mají dost a je na čase se usadit, byly to právě kolem se pasoucí krávy s telátky, kdo rozhodl za ně, kde svou Farmu založí. Na cestách je doprovázely fenky Dolly a Navara (ani jejich vstup do života nebyl úplně pohádkový – Navara byla odchycena polodivoká v lese, kde žila poté, co ji její původní člověk nechal i s ovcemi zemřít hlady. Následky si nese dodnes, ale aspoň ty na duši už se díky její nové rodině pomalu zahojily).

1

Jejich čtyřčlennou smečku okamžitě rozšířil salašňák Manu. „Manu byl v podstatě 3,5leté štěně. Za svůj život viděl kromě výhledu z výběhu okolní svět jenom dvakrát, a to když utekl,“ říká o něm Vendy. Dnes je z neukázněného štěněte šťastný pes, který se s Dolly předhání v agility.

Dalším trvalým psím obyvatelem Farmy je labrador Hariom. Hariho původní rodina se odstěhovala do azylového domu a spolu s dalším psem je zanechala svému osudu v ruinách domu. Druhý pejsek našel domov v Olomouci a Hari zůstal kvůli pokročilému stupni rakoviny v azylu.

Azyl pro „hospodářská“ zvířata bez krav, koní, prasat a dalších obětí našeho vykořisťování by byl asi podivný (i když ne jediný). Jak už napovídá samotný název azylu, „specializací“ Farmy jsou krávy. A ty tu zatím najdete hned dvě! Jaya byla vykoupena už jako březí a zakrátko se jí narodil malý Šiva. Bylo jí tak umožněno téměř nemožné – vidí vyrůstat své dítě. A Šiva, jakožto býček, díky tomu neskončil na jatkách.

Díky Šivovi také „zkrotnul“ další člen této rodiny. Koníkovi Zindžimu v krvi zřejmě koluje andaluská krev. Je to manekýn tělem i duší a na svou hřívu je náležitě pyšný. I on si však ze své minulosti nese šrámy a straní se upištěných holek. „Kůň potřebuje koně. Zindžimu je po koních smutno, ale kvůli tomu, že byl dlouho hřebcem a byl vykastrovaný pozdě, je to s ním těžké,“ říká Vendy. Jakmile se ale dostaví ohrada, i Zindži dostane společnost svého druhu a bude místo pro dalšího zachráněného koně, poníka či oslíka, dodává.

2

Nicméně na velikosti zde moc nezáleží a celou farmu má pod palcem nejmladší člen azylu – prasinka Pigi. Pigi se narodila ve velkochovu jako nejmenší ze selátek své matky. To jí paradoxně zachránilo život. Jedna ze studentek na praxi si ji odnesla domů. Ani tam však nebyla v bezpečí, a tak se malá Pigi (která ve věk čtyř měsíců vážila už 70 kilo) dostala na farmu. A že z ní vyrostlo pořádné a šťastné prase!

3

Domov tu našel i šneček Gopál, který měl skončit jako krmení pro slepice. I s těmi se tu brzy potkáte.

Azyl poskytuje i dočasnou péči – před několika dny odešli do nového domova třeba i dva rarášci Lakšman s Rámou. Občas tu najdete i „laboratorní“ morčata a křečky, kteří již „dosloužili“.

A hlavní zpráva! Azyl má dveře otevřené pro dobrovolníky. A že jsou potřeba! „Já si tam hlavně chodím odpočinout od lidí. Spíš vypomáhám s úklidem, je to relax,“ říká dobrovolník Ivo. A dodává: „Jsou jedni z mála, kdo říkal, že má farmu v plánu, a uskutečnili to. A klobouk dolů! Z toho mála dělají zázraky. Měla by se udělovat cena za veganství, Vendy by byla vhodnou nositelkou…“

Azylu můžete pomoci i donesením ovoce, zeleniny, krmných směsí pro krávy a koně, vojtěškových granulí, řepných řízků, minerálních doplňků, starého pečiva, všelijakého nářadí, nebo i dřeva na stavbu přístřešků. Prostě čehokoliv, co by se na Farmě mohlo hodit. A samozřejmě potěší i finanční dar, který můžete posílat na č.ú.: 1883372143/0800.