Přelidnění je termín, který slýcháme téměř denně, a to spojený se všemi různými problémy. Nadměrná populace je stav, kdy počet lidí stoupá v rozsahu přesahujícím únosnost naší planety. V závislosti na přelidněnost tak klesá kvalita života lidí, ale především dochází ke zhoršování životního prostředí a k devastaci Země. V přeplněném prostoru naší planety jsou tak špatně či vůbec dostupné základní potřeby pro přežití, jako je voda, potrava, přístřeší a další.
V roce 2011 překonalo lidstvo sedmimiliardovou hranici. V současné době se velmi rychle blížíme k osmi miliardám. Do roku 2050 je odhadovaný počet obyvatelstva přiblížen až k deseti miliardám. Od začátku letošního roku již stoupla naše populace o dalších 55 milionů lidí. Průměrně pak na Zemi každým rokem přibývá kolem 81 milionů lidí.
Proč tedy k takovému nárůstu populace dochází? Příroda sama o sobě má své vlastní a přirozené nástroje, jak únosně regulovat obyvatelstvo na planetě. Smrtelné nemoci, neplodnost, přírodní katastrofy, vrozené vady či jiná postižení, se kterými by běžně žádný jedinec v přírodě nepřežil. Člověk se svou chamtivostí po moci však vyzrál téměř nad všemi těmito faktory. Jak tedy souvisí naše slepé rozmnožování s vyčerpáním planety?
Vývoj lékařských technologií
Technologie jako taková se na nárůstu obyvatelstva podílí velkou částí a jejím vývojem byla rovnováha počtu obyvatel narušena. Díky jejímu rozvoji byl zjednodušen přísun potravin lidem, a ti si tak mohli dovolit začít krmit více dětí. Věda a zdravotnictví se výzkumem dostalo na tak vysokou úroveň, že v současné době není problém vyléčit téměř jakoukoliv nemoc. Obvyklé choroby, které dříve zabíjely, jsou dnes pro naše lékaře snadným oříškem. Samozřejmě, že pokud se na tuto informaci díváme z osobního hlediska, nikdo z nás by nechtěl, aby naši příbuzní umírali bez přísunu lékařské pomoci. Globálně jsou však právě tato onemocnění řešením, které kontroluje a udržuje počet lidí, kteří na planetě žijí. Dnes se však za každou cenu snažíme zachraňovat životy, které jsou poznamenány sebehorší smrtelnou chorobou. Pokud by existovala ještě nějaká rovnováha, kterou si příroda nastavila přirozeně sama od sebe, jedinci s nemocemi, závažným postižením či jakoukoliv jinou vrozenou vadou by zkrátka nepřežili – ať se nám tahle věta líbí nebo ne, je to přirozená regulace, kterou jsme narušili.
Asistovaná reprodukce
Jak již název této techniky vypovídá – umělá oplodnění, asistovaná reprodukce nemají s přírodními zákony žádnou spojitost. Pokud už je tedy pro lidstvo nezbytné se dále množit, mělo by pochopit, že to nejde za každou cenu. Jestliže páry touží po rodině a po potomcích, je nezbytné rodit nové? V současné době je už spíše sobeckým parametrem na tento svět přivádět další a další lidi. Ekologické, populační, ekonomické a další problémy, které skličují naší planetu nejsou nic, v čem bychom chtěli, aby naše milované děti žily. Je tedy zodpovědné přivést naše dítě do světa, ve kterém vládne nesnášenlivost, sociální propasti, zneužívání pracovní síly, ekologické katastrofy, utrpení a další a další závažnosti…?
Je tedy zřejmé, že například neplodnost je jen dalším jednoduchým řešením naší matky přírody, jak rozumně udržovat počet lidí, kteří jsou na naší planetu přiváděny. Avšak ani proti tomu není člověk příliš malý pán! Pokud jste neplodní, není problém vám za desítky tisíc a pár zničených těl k potomkovi dopomoci. Taková adopce již narozených dětí je přeci absolutní tabu. Mít to svoje, to se ničemu nevyrovná, že?! Pokud by se tedy jednalo o bezpodmínečnou lásku svého dítěte, proč by měl někdo problém milovat dítě, které adoptuje stejně, jako své narozené? Je tedy nutné ve světě, ve kterém jsou miliony opuštěných dětí, které touží po rodinách, za každou cenu množit páry, které by jinak neměly šanci dítě počít? Viděli jste někdy, jak to chodí s takovými dárkyněmi vajíček? Smutný průmysl.
Pokles úmrtnosti
Následek předchozích bodů. U samých kořenů přelidnění je rozdíl mezi celkovou porodností a úmrtností. Problémem však není vyšší porodnost, protože celosvětově porodnost dětí oproti dřívější době poklesla. Háček je v tom, že lidé zkrátka žijí déle. V roce 2015 vzrostla odhadovaná délka života na celém světě na 71,4 roku, což je od roku 2000 nárůst o 5 let. Největší nárůst zaznamenala Afrika, částečně díky zlepšení dětské zdravotní péče a částečně díky přístupu k léčbě HIV.
A nyní jen pár těch nezávažnějších následků
Vyčerpání přírodních zdrojů
Nejzávažnějším následkem přelidnění je absolutní vyčerpání naší Země. Minulý rok připadal tzv „Earth Overshoot Day“ na 8. srpna, v letošním roce jsme zvládli Zemi vyčerpat již 2.srpna. Tento mezník ukazuje, že k druhému srpnu letošního roku jsme stihli vyčerpat veškeré přírodní zdroje, které je Země schopna obnovit. Od tohoto data tak žijeme „na dluh“. Datum, na který vyčerpání našich zdrojů připadá, se každým rokem snižuje. V historii této statistky tak den dluhu nastal letos nastal úplně nejdříve.
„Ke 2. srpnu spotřebujeme více, než naše planeta dovede za celý rok obnovit. To znamená, že za sedm měsíců jsme vyprodukovali více oxidu uhličitého, než mohou oceány a lesy pohltit, chytili jsme více ryb, porazili více stromů a spotřebovali více vody, než Země dokázala za stejnou dobu vyprodukovat,“ uvedla Global Footprint Network (GFN) v prohlášení.
Podle GFN by na udržení potřeb obyvatel Země byla potřeba více než 1,7 takových planet. Zároveň byl také vypočítán Overshoot Day pro jednotlivé státy porovnáním jejich spotřeby s velikostí a přírodním bohatstvím. Česká republika letos svůj potenciál překročila již 28. dubna, téměř o měsíc dříve než Slovensko.
S vyčerpáním zdrojů souvisí další problémy, které si sami způsobujeme. Násilné činy, agresivita a občanské války jsou velmi časté v oblastech, ve kterých se soutěží o přírodní zdroje.
Degradace životního prostředí
Nadměrná těžba uhlí, ropy, dřeva a zemního plynu začala mít více než závažné dopady na životní prostředí. Zvýšení počtu vozidel ovlivňuje kvalitu našeho vzduchu již téměř stejně, jako spalovny a další výroby, které produkují oxid uhličitý a další látky škodlivé nejen přírodě, ale i lidem. Oxid uhličitý je zároveň jedním z nejúčinnějších skleníkových plynů vedoucích k globálnímu oteplování. Tání ledovců, měnící se klimatické vzorce, nárůst hladiny moře jsou jen některé důsledky, kterým čelíme kvůli znečišťování prostředí.
Konflikty a války
Nadměrná populace v rozvojových zemích výrazně zatěžuje zdroje, které se tak stávají sotva dostupnými pro všechny. Konflikty kvůli vodě a potravě přesahují ve velmi závažné války. Zároveň nedostatek vody, potravy a lékařské pomoci přispívá k šíření nemocí. Hladovění je obrovský problém, kterému svět v těchto zemích čelí. A také tu máme naše oblíbené korporace, které se nad touto chudobnou propastí baví a získávají si díky chudým zemím, které skličují války naší pozornost. Copak vás nedostávají reklamy s hladovějícími a špinavými dětmi ve vaší LCD televizi s pořádnou úhlopříčkou?
Informace z Conserve-energy-future.com
Salátové listy 