Technologie pro produkci geneticky upravených vnímavých zvířat na maso pokládají otázky o vztahu lidí a ostatních zvířat.
Zvířecí výzkum se rapidně sune dvěma směry.
Výzkumy o vnímání zvířat, jejich chování a welfaru nás učí, že mnohé živočišné druhy prožívají složité kognitivní a emoční životy a mají potřeby, které jsou propojeny s tím, jak vnímají a zažívají své okolí. Například prasata jsou poměrně pokročilá: Mají dlouhodobou paměť a jsou citlivá na emoce ostatních prasat. Také dovedou používat zrcadla, aby našla jídlo skryté za zábranami, a pohledem na hlavu člověka jsou schopná určit, zda jim lidé věnují pozornost. Podceňování takových schopností může být nebezpečné: Pokud zvířata žijí ve velmi omezeném prostředí bez kognitivních či sociálních výzev, bez možnosti vyjádřit chování typické pro svůj druh, může u nich dojít k narušení welfaru. Informace z výzkumu u nás zvyšují – či by měly zvyšovat – úroveň empatie vůči jiným druhům a lepší rozpoznání jejích potřeb.
Nové technologie schopné úpravy genu vědcům zároveň nabízí možnost „tvořit“ zvířata tak, aby se maximalizovala jejich ekonomická hodnota jakožto zdrojů potravy. Tyto technologie umožňují manipulaci téměř každého genu živého organismu snadněji, levněji a přesněji, než bylo dosud možné.
(Optimismus (a pesismismus) u prasat)
V posledních pěti letech byly tyto technologie použity na úpravu zárodečné linie u více než 300 prasat, krav, ovcí a koz. V červnu 2015 oznámil tým jihokorejských vědců vznik supersvalnatých prasat za pomoci technologie úpravy jednoho genu TALEN. Zatímco diskuze o etických a společenských aspektech úpravy lidských embryí a plodin vyvolaly veřejné, politické i mediální bouře, úpravě genomu jiných zvířat se dostává mnohem menšího etického dohledu. A přesto genová modifikace „hospodářských“ zvířat, jako jsou supersvalnatá prasata, klade složité etické otázky ohledně welfaru zvířat, o tom, kdo z těchto technologií těží, a o rozvíjejícím se, protichůdném vztahu mezi lidmi a dalšími zvířaty. Tyto otázky byly dosud ignorovány, ale naše rostoucí povědomí o bohatých vnitřních životech mnoha živočišných druhů nám takové opomíjení stále více ztěžuje.
Obavy o welfare geneticky upravených zvířat začínají u samotné procesu jejich tvorby: „dárci“ spermií a vajíček i náhradní matky jsou obvykle zabiti, pokud nejsou znovupoužitelní pro další účely (třeba jiné pokusy na zvířatech). Zvířata, jejichž modifikace nedopadne tak, jak je žádoucí, zemřou, buď kvůli špatnému zdravotnímu stavu, nebo budou zabita, protože nejsou komerčně cenná ani využitelná pro vědecké účely.
Techniky úpravy genomu jsou příčinou velkého rozsahu problémů welfaru zvířat, u některých druhů jde třeba o nízkou úroveň živorozených mláďat; abnormální velikost, kvůli které se nemohou přirozeně pohybovat; dýchací a srdeční obtíže. Velikost supersvalnatých prasat vytvořených jihokorejskými vědci vede u novorozených selat k porodním problémům: jen 13 z 32 selátek přežilo mezník osmi měsíců a jen jedno přežilo značně déle ve zdraví. Je to šokující, vzhledem k tomu, že k porodu selat dochází ve výzkumných laboratořích pod přísným zdravotnickým dohledem a ve vysoce kontrolovaném prostředí – kde by normální úroveň přežití měla být poměrně vysoká.
I když by některé techniky úpravy genomu měly poskytnout jeho přesnější úpravu, vytvářejí mnohem více zvířat, než je při výzkumu nakonec využito. Například studie z roku 2016 publikovaná v časopise Transgenic Research Wenfangem Tanem (z Edinburské univerzity) zkoumala publikovanou literaturu a určila, že z 23216 prasečích embryí, který byla implantována do 112 prasat a vyústila v 62 těhotenství, se narodilo 237 živých prasat. Z nich bylo 179 (76 procent) modifikováno či „editováno“ řádně, kdežto zbývajících 58 se pro pokusy využít nedalo. Vědci pracující v oboru se soustředí na těch 76 procent prasat, která se narodila živá a byla řádně editována a ktera představují úspěch s ohledem na dřívější technologie. Nicméně pokud uvážíme počet potřebných embryí, oplozených prasat a jedinců, kteří se narodili bez potřebné modifikace, je zřejmé, že hodnocení „účinnosti“ těchto procedur závisí na tom, zda a jak sečteme životy všech zvířat, která jsou zapojena do všech fází procesu.
(Kdo jsou zvířata, na kterých provádíme pokusy?)
Hrozby vůči welfaru zvířat nekončí u jejich „výroby“ v laboratoři. Prasata, jako mnohá další zvířata využívaná v zemědělství, disponují složitými dovednostmi a potřebami z kognitivního i sociálního hlediska. Jakožto vnímavé bytosti mají to, co biologové a veterináři nazývají „etologickými potřebami“, včetně touhy po zkoumání svého okolí a zapojování se do smysluplných sociálních interakcí s dalšími jedinci svého druhu. Výzkumy o welfaru zvířat ukázaly, že pokud prasnicím není umožněno stavět si před porodem hnízda nebo je jim bráněno v plnění jiných behaviorálních potřeb, mohou vykazovat škodlivé chování, jako je kousání kovových mříží jejich klecí, kousání do ocasů, kývání hlavou či kousání naprázdno. „Hospodářská“ zvířata trpí nemocemi, vředy či zraněními (která jsou někdy spojená s velkou hustotou osídlení či kvalitou podlahy) právě kvůli nedostatku prostoru a behaviorálních stimulů, podvýživě, stresu během manipulace, izolaci, transportu a nakonec i kvůli metodám zabíjení.
Množství prasat zapojených v supersvalnatých experimentech se může zdát poměrně malé, ale někteří vědci geneticky modifikovaná zvířata propagují s ohledem na potravinovou produkci. Považují je za řešení bezpečného zajištění jídla pro stále rychleji rostoucí lidskou populaci s okovy stále se zmenšujícího množství zdrojů a měnícího se světového klimatu. Ale nezdá se, že by brali v potaz etické náklady. Ekonomické zájmy vytváří mocný podnět k uvážení welfarových obav i dalších problémů spojených s GM zvířaty.
Živočišná produkce je příčinou značného znečištění vody i půdy a vyžaduje ohromná teritoria – zhruba 45 procent celosvětové souše. Konzumace masa je také spojena s vyšším rizikem zdravotních problémů, včetně rakoviny, ischemické choroby srdeční, infarktu a cukrovky. Ze zprávy environmentálního programu při Spojených národech je zřejmé, že lidskému i celosvětovému environmentálnímu zdraví by prospěla podstatná změna stravování a přechod od živočišných produktů na globální úrovni.
Přesto poptávka po masných a mléčných produktech i nadále celosvětově roste. Ženou ji hlavně očekávané stoupající životní standardy v Číně, Indii a Rusku. Genetická modifikace „hospodářských“ zvířat povede k dalšímu zvýšení masné produkce a je pravděpodobné, že povede ke snížení cen a dalšímu vzestupu poptávky po živočišných produktech – tak jako širší silnice a více parkovacích míst obvykle problémy s dopravou zhorší. A tak nás ekonomické stimuly, změna demografie, stravovací návyky a pokroky v technologii genových úprav tlačí stejným směrem: ke zvýšenému tlaku na globální environmentální a potravinové systémy.
(Ludia nie sú chytrejší než zvieratá, len odlišní, tvrdí experti)
Vzhledem ke všem těmto obavám se mezi prosbami stále většího počtu vědců a institucí za snížení využívání zvířat na jídlo a podporou biotechnologů vůči upraveným formám zvířat na masnou a mléčnou produkci rozvíjí stále větší napětí. Toto napětí je svou povahou fundamentálně politické, ale jde i o problém etiky a hodnot, nejen kvůli tomu, že tyto technologie mají negativní dopad na welfare zvířat, ale i proto, že utváří způsob, jakým o zvířatech smýšlíme.
I když nám věda mířená na pochopení kognitivních schopností zvířat poskytuje důvod oceňovat a sympatizovat nastejno se psy i prasaty, technologické pokroky jako editace genů posilují přesun morálního statutu zvířat od živých bytostí, které mají vlastní hodnotu (morální postavení sama o sobě), k produktům, které mají jen instrumentální hodnotu a tržní cenu. Upravená zvířata jako supersvalnatá prasata jsou rozena a optimalizována tak, aby splňovala lidské touhy. Během tohoto procesu mohou tyto vytvořené bytosti trpět více než jejich neupravení příbuzní právě kvůli svým extrémním fyziologickým rysům. Jsou technologickým úspěchem, protože jsou optimalizovaná – například kvůli zvýšení jejich tělesné hmoty, která slouží jejich instrumentálnímu cíli – ale co jejich utrpení?
Převzato z The Slate
Salátové listy 