Zatímco jsme uvězněni ve svých domovech a zachraňujeme tím lidstvo, planeta se díky absenci běžného lidského chování začíná vzpamatovávat. Zvířata se vrací na místa, kde se vyskytovala v dřívějšku přirozeně, vody se čistí, znečištění ovzduší se začíná dostávat pod neúnosná čísla a svět začíná alespoň trochu vypadat zase v pořádku. Máme teď všichni čas k zamyšlení, co děláme špatně a co bychom na svém přístupu k naší matce Zemi mohli vylepšit. Bohužel však všichni tušíme, jak se začneme po opadnutí pandemie Covid-19 vracet ke svým zvykům a planetu zase drancovat tak, jak to jako lidstvo dokážeme.
Během uplynulých měsíců se náš svět postupně transformuje. Tisíce lidí již zemřeli a další stovky tisíců onemocnělo na nemoc, která se v prosinci 2019 objevila ve městě Wuhan. I pro miliony lidí, kteří se zatím nemoci vyhýbají, se jejich dosavadní život změnil.
Ulice Wuhanu v Číně zejí prázdnotou po té, co autority nařídily přísnou karanténu. V Itálii jsou zavedena nejpřísnější opatření od doby druhé světové války. V Londýně jsou uzavřeny všechny rušné bary, hospody, divadla a další místa, lidem bylo nařízeno, aby zůstávali doma. Celosvětová letecká doprava poklesla a většina letů byla úplně zrušena. Ti z nás, kteří mohou, zůstávají doma distancovaní od ostatních a pracují z domova.
Všechna opatření jsou zavedena pro zabránění rozšiřování nákazy a předcházení umrtí. Nesou sebou však i další nečekané spojitosti. V závislosti poklesu průmyslu, dopravy a aktivity obecně sebou přineslo náhlý pokles emisí. V porovnání se stejnou dobou v roce 2019 například v New Yorku poklesly emise o polovinu.
V Číně spadly emise začátkem roku o 25% , kdy byli obyvatelé vyzváni k domácí karanténě, továrny jsou zavřeny a spotřeba uhlí spadla o 40% v šesti největších čínských elektrárnách od posledního čtvrtletí roku 2019. Podíl dnů s „dobrou kvalitou ovzduší“ vzrostl o 11,4% v porovnání se stejnou dobou v roce ve 337 městech napříč Čínou podle jejího ministerstva ekologie a životního prostředí. Satelitní snímky Evropy ukazují, že nad severní Itálií naprosto mizí emise oxidu dusičitého. Podobné změny se odehrávají i ve Španělsku a Velké Británii.
Pouze taková okamžitá a existenční hrozba jako Covid-19 mohla vést k takto rychlé změně. Během psaní tohoto článku zemřelo 20 000 lidí a dalších 400 000 podstoupilo testy s pozitivním výsledkem. Stejně tak jako předčasná úmrtí přinesla pandemie rozsáhlé ztráty zaměstnání a ohrozila živobytí milionů lidí následkem snahy podniků vypořádat se s s následky viru. Ekonomické hospodaření bylo pozastaveno a akciové trhy klesly. Je to naprostý opak snahy o dekarbonizované hospodářství, které mnozí prosazovali po celá desetiletí.
Globální pandemie potvrzuje, že životy lidí by rozhodně neměly být považovány za způsob jak dosáhnout změny v prospěch životního prostředí. Není jisté, jak dlouho budou tyto změny trvat. Pokud eventuálně pandemie odezní, zvýší se znovu rapidně znečištění, jakoby se nikdy žádné covid prokletí ani nestalo? Nebo mohou být současné změny, které můžeme nyní pozorovat trvalejšího účinku?
Vezměme jako příklad dopravu, která tvoří 23% celosvětových emisí. V zemích, kde byla zavedena opatření proti šíření viru a lidé zůstávají ve svých domovech, klesly emise ve velmi krátkém časovém úseku. Letecká a automobilová doprava přispívají největším dílem k znečišťování planety a v jejich současném omezení lze pozorovat obrovské zlepšení kvality ovzduší. Co se však stane, až opatření povolí a lidstvo se opět začne vracet ke svému běžnému životu?
Běžné a rutinní cesty nejsou nejhorší emisní hrozbou. Nikdo nebude dohánět svoji zameškanou přítomnost v kanceláři tím, že do ní pojede třikrát za den. Bohužel však vyvstává obava, že lidé budou chtít cestovat mnohem více až bude tato varianta opět možná, vzhledem k tomu, že teď nemohou.
Existují dvě varianty – lidé si uvědomí, že nepotřebují prosedět celý den v autě, aby se dopravili na místa, kam ve skutečnosti nepotřebují, nebo kam mohou dojít pěšky/na kole, že mohou trávit čas se svou rodinou, přáteli a starat se o důležité lidské potřeby. Možná zjistí, že nakupování v obchodech není tak nezbytné, jako posedět s rodinou u večeře. Možná, že si uvědomí, že jejich zahrada je mnohem příjemnější místo než nákupní centrum.
Pokud se však lidé opět navrátí ke svým starým návykům, je naprosto jisté, že se během chvíle naše planeta vrátí do stejného stavu, ve kterém jsme ji před pandemií zanechali. Bohužel je velká pravděpodobnost, že všechny aktivity, které momentálně nemůžeme dělat odsouváme na potom a s cestováním, nakupováním, zanedbáváním zdraví a celosvětového konzumu se opět roztrhne pytel.
Je na čase se skutečně zamyslet nad tím, kolik signálů nám Země dává, že už nás nedokáže unést. Přelidněná, drancovaná, vytěžená, znečištěná planeta už nám vyslala několik varování, jako správní obyvatelé 21.století jsme však všechny ignorovali. Lidský nátlak na planetu má zničující následky. Nyní si můžeme všimnout, že starat se pouze o sebe neznamená starat se ve prospěch našeho jediného domova.
Podle předních vědců je jasné, že si lidstvo zahrává s ohněm, pokud zasahuje do přírody více, než by mělo. Ať už se to týká odlesňování, lovu zvířat a především trhu se zvířaty – což je podle nich místo s největší pravděpodobností koktejlu onemocnění, která se následně mohou přenést i na lidi.
Výkonná ředitelka programu OSN pro životní prostředí, Inger Andersen uvedla, že okamžitá priorita je ochránit lidstvo před šíření koronaviru, nicméně následná prevence a dlouhodobá reakce musí řešit úbytek stanovišť, kde se lidé dostávají do jim nepatřičných míst.
„Nikdy dříve neexistovalo tolik příležitostí, aby patogeny přecházely ze zvířat na lidi, 75% všech nově se vyskytujících infekčních chorob pochází z volně žuijících živočichů“ vysvětlila.
„Vytváříme jako lidstvo tolik tlaku současně, že se musí vyskytnout něco, čím nám naše chování oplatí. Jsme s přírodou úzce spjati, ať se nám to líbí ,nebo ne. Pokud se nebudeme starat o prostředí, ve kterém žijeme, nemůžeme se starat ani sami o sebe.“
Již v dřívějšku naši populaci zasáhly závažná onemocnění jako Ebola, ptačí chřipka, Sars, virus Zika a podobně. Všechna pochází z nepřirozeného kontaktu člověka s divokou přírodou. Velká koncentrace virů podobných Sars a COVID v tělech netopýrů a konzumace exotických živočichů jsou jako časovaná bomba.
Choroby, které naše lidstvo potkaly již dříve mají dokonce mnohem vyšší úmrtnost lidské populace než současný vir Covid-19. Ebola o 50% a vir Nipah dokonce až 75%, který se přenáší netopýry v jižní Asii. Ačkoliv si to možná v tuto chvíli nemyslíme, pravděpodobně máme s Covid-19 celkem štěstí. Měli bychom to však brát jako velké varování.
Téměř vždy jsou katastrofy způsobené lidským chováním. Bude jich v budoucnu přibývat více a více, dokud nezměníme něco na našem přístupu k planetě. Velmi jasným příkladem jsou trhy s divokou zvěří, kde dochází i k jejich zabíjení a konzumaci. Trh se zvířaty v Číně je dokonce považován právě za zdroj současné nemoci Covid-19.
Zvířata jsou převážena v klecích ve velkých počtech. Jsou vystresována a vylučují spoustu patogenů. Není pak těžké, aby patogeny na trzích během kontaktu s lidmi přecházeli na jejich těla a infikovaly je. Lepší způsob, jak přenosu dosáhnout, už ani vymyslet nejde.
(Indonéská policie našla stovky zmražených luskounů)
Během současné pandemie byly trhy v Číně uzavřeny, je to však opatření, které se musí stát trvalým a celosvětovým. Stále existuje neuvěřitelné množství trhů se zvířaty a vzhledem k možnostem cestování a přepravy je naprosto jednoduché, aby riziko dalších onemocnění stále rostlo. V dnešní době není žádný problém, abyste se jeden den nacházeli uprostřed deštného pralesa a další den v centru Londýna.
Další složkou je násilná migrace zvířat do blízkosti lidí, vzhledem k tomu, že je z jejich přirozeného prostředí vyháníme a ničíme jim ho. To je další způsob, jak patogeny vznikající v zvířecí říši zveme přímo do naší civilizace.
Současná pandemie Covid-19 nám všem poskytuje příležitost ke změně. Bohužel je však zřejmé, že tento účinek mít nebude. Stejným signálem již bylo onemocnění Sars, které mělo obrovský dopad na ekonomiku a bylo varováním pro další potencionální fatální choroby.
Už jsme zažili Sars, Mers, HIV, Covid. Je potřeba si uvědomit, co se s naší Zemí děje a že si jako lidstvo zahráváme s ohněm. Oddělování globálního zdraví a stavu životního prostředí je naprostý nesmysl a nebezpečná domněnka. Naše zdraví přímo souvisí s prostředím, ve kterém žijeme a které sdílíme s dalšími organismy na této planetě.
Zdroje :
https://www.bbc.com/future/article/20200326-covid-19-the-impact-of-coronavirus-on-the-environment
Salátové listy 